Myšlenkový posun, který jako manažer musíte prodělat

Pokud se vaše uvažování ohledně práce od nástupu do vedoucí pozice moc nezměnilo, tak asi doopravdy nevedete. Řídit lidi je v mnoha ohledech jiné než pracovat sám za sebe. Abyste ve své náročné, ale naplňující roli obstáli, musíte změnit způsob uvažování i styl práce.

 

Zde je několik tipů, jak na to:

 

1. Zaměřte se na plnění úkolů prostřednictvím ostatních (nedělejte všechno sami).

Možná jste nesmírně technicky zdatní a možná to byl dokonce hlavní důvod vašeho povýšení – to vám ale v roli manažera nepomůže. Dostat skvělé výsledky z týmu složeného z různých osobností vyžaduje úplně jiné dovednosti.

Primárním měřítkem vašeho výkonu není, kolik získáte zakázek, ani vaše úžasné analýzy – ale kolik zakázek získá váš tým a nakolik úžasná je jeho analýza.

Vypadá to jako jednoduchý posun, spousta manažerů s tím však hodně zápasí. Pro někoho nejsou veškeré schůzky s podřízenými a zdlouhavé rozhovory skutečnou prací. Ovšem získávání, třídění a sdělování informací je opravdovou manažerskou činností, díky níž může váš tým nabýt na důležitosti a dokázat mnohem více, než byste kdy dokázali sami za sebe – musí se to ovšem dělat dobře.

 

Uvažujte takto:

Pečlivě volte a upravujte týmové cíle, které jsou v souladu se snahami vaší organizace a ostatními iniciativami. Potom si rozmyslete a naplánujte detaily a informujte o nich ostatní: Jak by měl ideálně vypadat výsledek? Dokážete ho jasně vysvětlit svému týmu? Jak budete organizovat a delegovat práci? Jakou pomoc a vedení potřebuje každý z vašich přímých podřízených, aby tohoto ideálního výsledku dosáhl? Jak pro svůj tým získáte, co potřebuje, od ostatních v organizaci?

A když už pak práce běží, jakým způsobem je potřeba poupravit plán, aby fungoval?

2. Rozvíjejte své vztahy s podřízenými i v osobní rovině – pak jim můžete pomoci pracovat na maximum.

Opravdu každé vaše pracovní rozhodnutí má nějaký dopad na život vašich podřízených – nejen na to, jak tráví pracovní dobu. Manažeři mohou mít obrovský vliv na životní podmínky lidí, jejich profesní růst, kariéru a osobní pocit štěstí. Znepokojuje vás to? Není divu. Ale představte si tu příležitost. Jestliže někomu pomůžete překonat překážku, splnit cíl, začít s něčím novým, vidět sebe sama v lepším světle nebo se v práci více angažovat, pak nejen děláte svoji práci, ale hlavně někomu zlepšujete život.

První krok: poznejte své podřízené – co je pro ně důležité a jak jim můžete nejlépe pomoci uspět. Čím více budete pomáhat k úspěchu ostatním, tím většího úspěchu budete dosahovat sami. Je kouzelné, jak to funguje.

Uvažujte takto:

Pokud jste ještě nezavedli s každým podřízeným pravidelná setkání ve dvou, naplánujte si je a začněte s nimi hned. Musí být nedotknutelná – nikdy je nerušte. Je to čas vyhrazený na prohlubování vztahů, koučování a probírání kariérního postupu či čehokoli jiného, co daný spolupracovník potřebuje, aby byl ve své roli úspěšný a mohl se dále rozvíjet. Možná jste zvyklí ujímat se slova, dávejte si však pozor, abyste při těchto setkáních své podřízené „nepřeválcovali“. Váš rozhovor bude smysluplnější a přínosnější, když budete klást otázky s rozmyslem a většinu času budete skutečně poslouchat.

 

3. Važte slova – vaše zpětná vazba má vliv na chování ostatních.

Odvádí vaši přímí podřízení dobrou práci? Či snad výbornou? Mohlo by to být lepší?

Mají sice svůj vlastní názor, ale také hledají zpětnou vazbu u vás jakožto u člověka zodpovědného za hodnocení jejich výkonnosti, aby věděli, jak si stojí.

Dobře podaná zpětná vazba je jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak může manažer ovlivňovat chování přímých podřízených. Díky zpětné vazbě můžete lépe definovat a objasnit svá očekávání, lidé díky ní vidí, jaký dopad má jejich jednání, a nabízí jim jasné indicie, v čem by měli přidat, či naopak ubrat. Může to být také obrovský motivační nástroj, kterým svým podřízeným dáváte najevo, že jim věnujete svou pozornost, ceníte si snahy a záleží vám na jejich pokroku.

Přesto většina manažerů zpětnou vazbu nedává dostatečně – byť je tak důležitá.

 

Uvažujte takto:

Smysluplná zpětná vazba – pozitivní (utvrzující) i negativní (usměrňující) − by měla mít formu rozhovoru. Můžete začít třeba otázkou: „Co si myslíte o tom, jak děláte X?“ A teprve pak nabídnout svůj pohled na věc.

Aby byla vaše zpětná vazba použitelná, vycházejte z konkrétního chování, které u daného člověka pozorujete, např.: „Všiml jsem si, že jste poslal předem podrobný program porady.“ Pokračujte tím, jaký to má dopad, např.: „To bylo výborné, protože se každý mohl připravit a zvládli jsme toho mnohem víc.“ Chcete-li mít jistotu, že dáváte zpětnou vazbu dostatečně často a spravedlivě všem v týmu, pouvažujte o nastavení pravidelných týdenních setkání pro zpětnou vazbu s každým podřízeným.

 

4. Nepřestávejte se učit, i když to bolí.

Manažerská pozice je natolik komplexní, že je nemožné být skvělý ve všem, co děláte. Je to ještě o to složitější, že vždy záleží na konkrétní situaci – to, co se vám osvědčilo u jednoho člověka nebo v jedné situaci, nemusí příště fungovat. V něčem však můžete být mistry: poučit se z nevyhnutelných chyb, upravit kurz a průběžně se zlepšovat.

Také vám pomůže, když si předběžně vytipujete oblasti, ve kterých jste slabší. Například: jste výborným řešitelem detailních problémů, ale neumíte lobbovat u vedení? Jestliže si toho jste vědomi, můžete se zaměřit na to, jakým způsobem budete „kopat“ za sebe a svůj tým, případně jak se držet na uzdě, kdybyste byli v pokušení pouštět se do každého detailu týmové práce (mikromanažeři nejsou nikde v oblibě).

Uvažujte takto:

Žádejte zpětnou vazbu od přímých podřízených, od kolegů, od nadřízeného, abyste zjistili, jak vás vnímají ostatní a co byste mohli v konkrétních aspektech své práce dělat lépe – nelze zjistit, kde máte slabá místa, když se nebudete ptát. Otevřít se kritice může být nepříjemné a možná i osobně bolestivé – nikdo nechce slyšet, v čem pokulhává. Ale je to zásadní pro to, abyste si uvědomovali vlastní kvality a dokázali podle potřeby upravit kurz dříve, než návyk nadělá značné škody v týmu či na vaší kariéře.

Další způsob, jak nastartovat učení: ptejte se na názory a radu zkušených manažerů, mentorů a kolegů, jejichž dovednosti obdivujete. S kvalitní sítí poradců se dokážete lépe vyhnout chybám a uvědomíte si, že na výzvy nejste sami.

5. Houževnatost vás přenese přes období nejistoty a změn.

Jako manažer máte mít věci pod kontrolou. V důsledku mnoha faktorů – měnící se strategie společnosti, restrukturalizace, nejasné priority vašich nadřízených a jiné změny a nejistoty – můžete mít pocit, že věci nemáte pevně v rukou, jak byste to v této roli očekávali.

Nicméně vašim úkolem je vydláždit jasnou cestu vpřed svému týmu. Pokud se tváří v tvář nejistotě zaleknete nebo nasadíte falešný úsměv a budete předstírat, že je vše v pořádku, váš tým to pozná, a nejenže se bude cítit stejně neukotvený jako vy, ale možná začne ztrácet motivaci a zájem.

Chránit se můžete tím, že si uvědomíte, jak většinou reagujete na nejistotu a změnu. Budete tak lépe vybaveni na zvládání svých emocí a příležitosti i výzvy, které situace kolem vás přinášejí, posoudíte v klidu. A nezapomínejte – i když nemůžete předvídat všechny změny ve společnosti, které život ze dne na den převrací na ruby, váš tým má ještě omezenější znalost kontextu a přístup k informacím. Je na vás předávat informace, které máte (a nemáte!), svým přímým podřízeným a pak je efektivně vést kupředu.

Uvažujte takto:

Posuzujte svoji situaci vyváženě, protože ani nejhorší možný scénář, ani neúnavný optimismus vám v dlouhodobé perspektivě nijak nepomohou a ničím nepřispívají k rozptýlení obav a strachu ve vašem týmu. Jak vnímáte změnu? Co můžete vy a váš tým získat nebo ztratit? (Důležité je uvědomit si obojí.) Jak můžete týmu pomoci jít dál?

Potom se svým týmem otevřeně proberte, co se děje, proč a jaký to má dopad na vaši práci. Věnujte zvláštní pozornost tomu, jak lidé ve vašem týmu reagují na příležitosti ke sjednocení a motivaci celého týmu bez ohledu na to, zda před sebou vidíte světlou budoucnost (např. „Nový směr nám nabízí skvělou příležitost dělat X, protože…“) nebo těžké výzvy (např. „Chápu, že propouštění nám přidělá práci. Bude to náročné, takže bude potřeba spolupracovat…“), díky kterým se tým může více semknout.

 

6. Šetřete energii, ať můžete pracovat dlouhodobě a nevyhoříte.

Práce typického manažera je rozmělněná na schůzky, drobná vyrušení a mentální přepínání mezi uvažováním v širším kontextu a každodenním řešením problémů. Řešíte obchodní komplikace i problémy osobního rázu a na konci dne máte někdy navzdory veškeré snaze svůj seznam úkolů spíš delší než kratší. Ach jo.

Ve snaze všechno zvládnout možná vynecháváte ranní rozcvičku, jíte oběd u počítače, odpovídáte na e-maily před spaním a pouštíte si práci o víkendu domů. Tato strategie se může dokonce chvíli zdát produktivnější. Ale dlouhodobě to nevydržíte. A kromě toho vaše vlastní chronické přepracování dává špatný příklad vašemu týmu.

Management je běh na dlouhou trať, ne sprint. Abyste se mohli soustředit, zvládali své emoce a dělali dobrá rozhodnutí, potřebujete jasnou a klidnou mysl a zdravé tělo. Jak toho tedy dosáhnete v každodenním kolotoči pracovních povinnosti? Začněte tím, že si nemilosrdně určíte priority a budete čas věnovat nejdůležitější práci – a nezapomínejte, že jednou z těch nejdůležitějších věcí je péče o sebe.

Uvažujte takto:

Vybudujte si návyk pravidelně dávat přednost tomu nejdůležitějšímu, aby bylo vaše pracovní vytížení realistické a neplýtvali jste drahocennou energií. A sami posuďte vyváženost svého pracovního a osobního života, postoje a zdravé návyky – především jak jíte, cvičíte a spíte.

Ve světle nových poznatků si možná stanovíte nové pracovní a životní hranice, zapracujete na zvládání emocí, naplánujete si pravidelné cvičení, doladíte stravování nebo vyzkoušíte strategie pro lepší spánek.

Příští díl: Veďte pravidelná setkání ve dvou: naplánujte si s každým v týmu pravidelné setkání 

Další krátké praktické tipy, které můžete začít ihned uplatňovat, najdete zde.