7 návyků, můj referenční rámec

„Nejdůležitější ze sedmi návyků je pro mě už dlouhou dobu ten první – Buďte proaktivní. Je v něm všechno. Uvědomovat si, sám sebe a co se právě teď děje,“ říká ve svém osobním sdílení lektor FranklinCovey Lumír Šarman.

Když jsem v květnu 1994 jako stážista opouštěl americkou Iowu, dostal jsem od svého patrona několik knih jako dárek. Bylo mezi nimi i the Seven Habits of Highly Effective People. Z úcty k Mikovi jsem tu knihu doma prolistoval. To bylo vše. Do anglického textu se mi nechtělo.

O několik měsíců později jsem na pultu jednoho knihkupectví zahlédl povědomou obálku. Podobná titulní strana, jen název se lišil: 7 návyků vůdčích osobností. Šlo o první oficiální překlad návyků do češtiny s době poplatným názvem a několika poměrně zásadními chybami. Knihu jsem si tehdy koupil a začal ji hned číst. Začátek trochu složitý, ale prokousal jsem se jím a došel až k druhému návyku. Pak přišel náraz. Hned na začátku. Kostel. Pohřeb a já ležím v rakvi? Mám si představit vlastní pohřeb? V pětadvaceti? To ne! Četba přerušena.

Jenže mi to nedalo. Červíček hlodal. Po pár měsících jsem se k 7 návykům vrátil a tentokrát je dočetl, protože žádný další šok už nepřišel. Najednou vše, co jsem si za pomoci jiných autorů v čele s Napoleonem Hillem doposud skládal v hlavě jako návod na dobrý život, zapadlo do sebe. Neměl jsem pocit, že něco nechápu, bylo to vlastně docela jednoduché. Ať už jsem si to tehdy uvědomoval nebo ne, Coveyho na principech založená filozofie dlouhodobého dosahování výsledků se stala i mou filozofií.

Uběhlo deset let. V roce 2005 jsem už měl slušné manažerské zkušenosti a seděl právě na ředitelském křesle jednoho výrobního závodu. Na stole mi ležela nedávno vydaná další kniha Stephena Coveyho – 8. návyk. V podtitulu má: Najděte svůj vnitřní hlas a inspirujte druhé, aby našli svůj. A to jsem udělal.

Od září 2006 už nejsem zaměstnanec. Stal se mě mě živnostník a lektor-konzultant spolupracující se společností FranklinCovey, kterou Stephen Covey založil po fenomenálním úspěchu 7 návyků. Postupně jsem se učil, jak zpřístupnit filozofii skutečné efektivity, kterou 7 návyků představuje, co možná největšímu počtu lidí. Přišel jsem na to, že principy, na kterých tato filozofie stojí, tu jsou s námi od nepaměti a každý, komu jsou připomenuty, vnímá jejich existenci, byť si jich doteď třeba nebyl plně vědom. Baví mě provázet všechny, kteří chtějí být v životě spokojení, po krajině 7 návyků a ukazovat principy – zákonitosti, které nepřemůžeme, ale můžeme jich využít tím, že je respektujeme.

Měl jsem semináře pro pět ale taky pro pět set lidí. Zpočátku jsem hořel nadšením přesvědčovat druhé, že 7 návyků je prostě ta nejlepší cesta. Možná až příliš ze mě sálala snaha „obrátit  druhé na svou víru“. Později jsem se stal pokornějším a svou roli už hodně let vidím hlavně v provázení. Mou úlohou je ukázat souvislosti, poskytnout inspiraci. Na posluchačích pak spočívá role nejnáročnější – objevit své odpovědi a rozhodnout se, co s nimi dál dělat.

V jedné významné mezinárodní IT firmě pojmenovali 7 návyků jako „referenční rámec“. Když jsem se ptal, jak je to myšleno, přišla odpověď: „No, když nevím, co si v dané chvíli počít, zeptám se sám sebe: Jak je to správně podle 7 návyků a pak se rozhodnu.“

Nejdůležitější ze sedmi návyků je pro mě už dlouhou dobu ten první – Buďte proaktivní. Je v něm všechno. Uvědomovat si, sám sebe a co se právě teď děje. Nebýt hračkou svých emocí a umět využít i racionální část svého mozku. Být si vědom svého okruhu vlivu a některé věci prostě neřešit. Mluvit tak, abych něco vytvářel, ne likvidoval. Být pro pár lidí kolem sebe inspirací. Dvěma slovy: svoboda a odpovědnost.  

Měl jsem před lety možnost potkat se se Stephenem Coveym. Seděli jsme naproti sobě u večeře a debatovali. Tehdy jsem pochopil, že Covey nebyl člověkem hledajícím slávu a bohatství. Byl to správný chlap, který chtěl v druhých probudit touhu jít dál po spirále neustálého rozvoje a hledání odpovědí, které nám klade život. Do 7 návyků skutečně efektivních lidí vložil 20 let práce a tahle kniha je i 30 let od jejího vydání pořád velmi relevantní. Ostatně jako další podobné patřící do kategorie „klasika“.

O autorovi

Lumír Šarman je konzultantem FranklinCovey od roku 2006. Zaměřuje se hlavně na oblast dlouhodobého budování firemní kultury prostřednictvím osobní efektivity a správného leadershipu. Za dobu spolupráce s FranklinCovey si vyzkoušel také překládání z angličtiny.

Výsledkem byla kniha Jak dosahovat předvídatelných výsledků v nepředvídatelných časech.

Další články