Vidíte v druhých stromy, nebo spíš jen sazenice?
Jak vnímat a uvolňovat potenciál druhých
Už jste nad někým „zlomili hůl“ dřív, než vám dotyčný mohl ukázat, co v něm je? Například spolupracovník, který viděl věci jinak než vy, nebo kolega ze „zděděného“ týmu podle vás nepracoval, jak by měl? Případně vám nesedl manažerský styl nového šéfa? Jako personální ředitel jsem mnohokrát mluvil s lidmi, kteří někoho zkrátka zatratili, aniž dotyčný dostal příležitost vyrůst a ukázat, co v něm je. Když vidíme pouze limity druhých a nevnímáme jejich potenciál, vlastně dovolujeme, aby se naše domněnky staly realitou – což zpomaluje jejich růst, ale i náš vlastní. Jsme tak kritičtí k „sazenici“, že nevidíme „strom“, který roste přímo před námi.
Někdy daný člověk jen nezastává vhodnou roli a je třeba to změnit. Častější příčinou „lámání hole“ však bývá lidská povaha. Nemáme trpělivost s pomalou křivkou učení dané osoby, očekáváme dokonalé výsledky okamžitě, aniž bychom jasně vysvětlili svá přání, jsme otrávení z chování druhých, když nedělají to, co je třeba. Stejný případ byl i učitel řečtiny Joseph Degenhart, kterého jeden neukázněný chlapec rozčiloval natolik, že požadoval jeho vyloučení ze školy. Napsal: „Nikdy z tebe nic nebude.“ Tím žákem byl Albert Einstein.
Kvůli tomuto nelichotivému doporučení se Einstein málem ani nedostal na studia. Tam ale potkal spolužáka z vyššího ročníku, studenta fyziky Michelangela Bessa, který mu pomohl najít práci a často s ním diskutoval o fyzice. Právě při těchto rozhovorech s Bessem došlo u Einsteina k intelektuálnímu skoku, který vedl k objevu atomové energie, což přeformulovalo způsob, jakým uvažujeme o světě. Bessa už dnes téměř nikdo nezná, ale bez něj a bez jeho víry v Einsteina by svět možná přišel o jednoho z největších myslitelů v historii. Besso viděl strom, nejen sazenici.
Když se díváme na něčí potenciál – ať je to kolega v práci, podřízený, přítel, partner nebo dítě −,
je potřeba dívat se dál než jen na „sazenici“ a představovat si ten úžasný „strom“, který z ní může vyrůst.
Schválně jak často vnímáte druhé jako stromy. Nebo vidíte jen pouhé sazenice?
- Všímáte si předností lidí, nebo se zaměřujete na jejich slabé stránky?
- Projevíte druhým uznání, když se jim něco povede, nebo máte spíš tendenci poukazovat na to, když selžou?
- Podporujete lidi v tom, aby šli do nových výzev, nebo je od riskování spíše zrazujete?
- Dovolíte svým lidem věci zkoušet a mýlit se, nebo je opravujete při prvním náznaku pochybení?
Vědomě ve druhých vidět potenciál znamená přijmout fakt, že dospělý strom se nezjeví jen tak zničehonic – je to výsledek růstu, který nějakou dobu trvá. Je dost pravděpodobné, že váš aktuální úspěch je přímým nebo nepřímým důsledkem toho, že ve vás někdo viděl potenciál a věřil vám, i když jste byli pouhá „sazenice. Možná to byl váš rodič, lídr, mentor nebo přítel.
Když lidé vědomě hledají v druhých potenciál a říkají jim to, je větší pravděpodobnost, že se jim podaří rozvinout jejich silné stránky, odhalit skrytá nadání a posílit pracovní vztahy. Vidět v druhých potenciál má nepopiratelnou sílu. Když se nám podaří v někom zažehnout oheň, pak oba záříme o trochu víc.
Jste lídr a chcete se naučit, jak rozvíjet potenciál druhých? Zjistěte více o rozvojovém programu 4 základní role leadereshipu.
O autorovi
Todd Davis má více než 30 let zkušeností v oblasti personalistiky, školení a jeho přípravy, náborového procesu exekutivních pracovníků, prodeje a marketingu. Aktuálně je Todd členem výkonného vedení společnosti FranklinCovey, kde zastává pozici personálního ředitele. Kromě toho je autorem dvou úspěšných titulů Zapracujte na sobě: 15 osvědčených postupů pro budování efektivních vztahů v práci a Popusťte uzdu talentu: 3 důležité rozhovory, díky nimž lze v lidech uvolnit neomezený potenciál.
