Zvýšit produktivitu na pracovišti slibuje mnoho strategií a metodik. Jeden faktor se ale opakovaně ukazuje jako klíčový: důvěra. 

Produktivitu je těžké měřit – částečně proto, že předchází výsledkům. Dosahovat solidních výsledků poctivě a s dobrými úmysly je jedním z nejrychlejších způsobů, jak si vybudovat důvěru, a to jak v rámci organizace, tak u zákazníků.

V prostředí s nízkou důvěrou jsou mnozí vedoucí pracovníci rádi, když vidí své lidi zaneprázdněné. Proto trvají na tom, aby docházeli do kanceláří. Jenže pokud mají pracovníci pocit, že je neustále někdo kontroluje, může to jejich produktivitu snižovat.

To je důvod, proč je důvěra tak důležitá pro úspěch jednotlivce i celé organizace. Vede totiž k tomu, že šéfové nemají potřebu kontrolovat každý krok v rámci daného procesu. Znamená to, že zaměstnanci a týmy zaměstnanců, kteří dostali projekt na starost, mohou v poklidu plnit své úkoly a využívat přitom své odborné znalosti, školení a dovednosti. Stejně tak je v jejich režii i dodržování termínů. To dává prostor pro některé z klíčových faktorů výkonnosti – pro svobodu riskovat, dělat chyby a určité věci zkoušet opakovaně, než se podaří dosáhnout úspěchu.

Samozřejmě platí, že pokud je zaměstnanec nebo tým neefektivní, je třeba zakročit. Jestliže nedosahují požadovaných výsledků, je potřeba to řešit. Mikromanagement a agresivní kontrola ale nevedou k tomu, že se problémy odhalí dříve. Naopak vytváří kulturu s nízkou důvěrou, což může firmě způsobit větší škody, než jaké by mohl způsobit kterýkoli zaměstnanec.

Bez důvěry se totiž produktivita stává pouhým zaškrtáváním políček. V kultuře s nízkou důvěrou se platí „daň“, jejímž výsledkem je horší produkt nebo služba.

Důvěra týmy motivuje k větší vynalézavosti. Pokud zaměstnanci věří, že jim jejich vedoucí kryjí záda, váží si jich, a pokud svoji práci považují za smysluplnou, budou do ní vnášet kvalitnější myšlenky – ne proto, že by jim to někdo nařídil, ale proto, že chtějí. Tato „dividenda“ z důvěry přispívá k vytváření kultury s vysokou důvěrou. Naopak v kultuře s nízkou důvěrou produktivita klesá a tím si vlastně vybírá daň.

U většiny pracovních míst bude vždy existovat určitý prvek transakce. Zaměstnanci nebudou pracovat zadarmo. Zvýšení produktivity ale nemusí mít vždy podobu transakce. Lidé nebudou automaticky pracovat usilovněji, jakmile dostanou přidáno. Svou produktivitu ale zvýší v případě, že mají rádi a obdivují ty, se kterými a pro které pracují.

Pracovníci, kteří cítí důvěru, s větší pravděpodobností využijí nové zdroje kreativity, budou ochotní podstoupit promyšlená rizika a nebudou mít potřebu vkládat svou tvůrčí energii do toho, aby vypadali zaneprázdněně. 

V prostředí s nízkou důvěrou potlačuje iniciativu zaměstnanců nedostatek autonomie – bez ohledu na to, zda pracují z domova, nebo v kanceláři. Pokud v organizaci vládne nedostatek důvěry, zaměstnanci budou dělat jen nutné minimum k tomu, aby nedostali výpověď. Zároveň budou trávit spoustu času dokumentováním toho, co dělají, a získáváním výslovných souhlasů pro každý svůj krok. To bude jejich produktivitu samozřejmě brzdit. 

Pomůžeme vám dosáhnout změn

Využijte náš vzdělávací obsah, naše odborníky a unikátní technologie ke změně kolektivního chování ve vaší organizaci.

Spojte se s námi

Pokud je na pracovišti vysoká míra důvěry, zaměstnance to motivuje, aby byli iniciativní a přicházeli s kreativními řešeními. Důraz se neklade jen na konečný produkt nebo službu a nezáleží zde jen na výsledku. 

Vzniká tak určitá míra svobody, která dává těm samým zaměstnancům možnost převzít odpovědnost za svou práci. Produktivita se pak stává měřítkem toho, jak se chtějí prezentovat před okolním světem. Tato míra odpovědnosti nepochybně povede k lepším a zejména kreativnějším výsledkům.

Pokud jde o produktivitu, k tomu, že je práci efektivní, a ne jen rutinní, velkou měrou přispívá kvalita řešení problémů a rozhodování. Důvěra tyto procesy posiluje. Když zaměstnanci důvěřují svým kolegům a vedoucím, mohou otevřeně mluvit o problémech, spolupracovat na jejich řešení a přijímat rozhodnutí s pocitem jistoty. 

Na pracovišti s nízkou důvěrou je rozhodování těžkopádné, výsledky jsou nákladnější a jejich dosažení trvá déle. Jako vždy se za to platí jak rychlostí, tak náklady. Lidé se zdráhají vyjádřit své obavy a diskuse jsou utlumeny strachem z nesouhlasu. To vede k pomalému, neefektivnímu a často chybnému rozhodování.

Pokud bychom produktivitu měřili počtem hodin strávených prací, nemuselo by se zdát, že by ji tento velmi reálný propad poškodil. Ale to nadměrné úsilí spojené s rozhodováním mezi několika špatnými možnostmi se na konečném výsledku jistě negativně projeví.

Na pracovišti s vysokou důvěrou se podporují otevřené diskuse a různé názory. Pokud panuje všeobecná spokojenost, zaměstnanci mohou pracovat samostatně několik dní, týdnů nebo i déle. Mohou podstupovat promyšlená rizika bez přísného dohledu. Výsledkem tohoto pružného rozhodovacího procesu jsou blesková řešení, efektivní přidělování zdrojů a vyšší produktivita. Jde doslova o rychlost důvěry.

Důvěra není jen ctností, ale i motorem, který pohání pracoviště k vynikajícím výsledkům. Není to jen pozitivní součást firemní kultury – je to nezbytný předpoklad pro dosažení silné a rostoucí produktivity a z ní vyplývající špičkové úrovně pracoviště.