7 tipů, jak vybalancovat práci a osobní život, když se vám práce nastěhovala domů

V době, kdy vás okolnosti dohnaly k práci v provizorních podmínkách práce z domova nebo jste v období náhlých změn neustále na telefonu, možná zjišťujete, že domov přestal být útočištěm, kam se můžete uchýlit po pracovním dni plném stresu.

Vyzkoušejte tyto tipy, které vám pomohou zachovat co nejplynulejší chod pracovního i soukromého života.

1. Na konci pracovního dne si udělejte podrobný seznam všeho, co vás trápí

Z průzkumů vyplývá, že když si tyto informace zapíšete, mozek se pak od nich dokáže před přechodem do osobní sféry snadněji oprostit. Popište své obavy co nejpodrobněji – když to pojmete příliš obecně, bude vaše mysl v průběhu večera k seznamu zase odbíhat ve snaze zaplnit mezery, a váš čas na dobití energie tak bude narušen. Podrobný seznam zvyšuje šanci, že si začnete dělat starosti zase až s dalším pracovním dnem. 

2. Zaveďte si nějaký návyk na ukončení pracovního dne – mentální odpojení od práce

I když vám na znamení přechodu z pracovního do osobního života stačí jen zaklapnout notebook, existuje celá řada dalších možností, jak tento přechod zdůraznit. Vždy záleží na konkrétní situaci: můžete si na závěr zacvičit, projít se kolem bloku, věnovat se nějaké rodinné aktivitě, zavolat kamarádovi nebo příbuzným, číst si půl hodiny beletrii, nebo cokoli jiného, co vám pomůže „přepnout“ mozek na osobní život.

Určete si, v kolik hodin skončíte s prací, a na ten čas si naplánujte svůj přechodový návyk – zapojte do toho někoho dalšího, pokud to jde. Když budete vědět, že někdo očekává v určitou dobu vaši pozornost, bude to motivace navíc být přes den produktivní, abyste mohli skončit s prací podle plánu a tento závazek dodržet.

3. Zaveďte doma zóny/hodiny bez práce

Pro mnohé z nás je těžké odolat pokušení strávit večer ťukáním do počítače nebo kontrolováním pracovních e-mailů v telefonu. V období nejistoty je sebekázeň ještě těžší – mnozí mají tendenci zaměřit se na práci, kterou znají a mají ji pod kontrolou, protože jim to pomáhá neupínat se na okolní turbulentní události. Někdo se zase obává ztráty zaměstnání a pracuje dlouhé hodiny, aby ukázal svou nepostradatelnost. Občas si situace žádá dočasně zabrat, stejně ale musíte nakonec každý den někdy vypnout.

Nastavte si pravidla, která vám a vaší rodině vyhovují: třeba nepracovat po 18:00 nebo žádná práce u večeře nebo číst večer e-maily pouze v jeden určený čas.

4. V pracovním kalendáři si rezervujte čas na domácí akce

Pokud jste ten typ člověka, který se řídí kalendářem, nebo ho používají vaši kolegové, aby zjistili, kdy jste k dispozici, může vám tato strategie pomoci zaměřit se více na osobní aktivity – jako je venčení psa, společné sledování filmu s rodinou, úklid předsíně…, abyste ze zvyku nekontrolovali e-maily. 

5. Určete si v týmu čas, kdy se nevyřizují žádné e-maily

I za běžných okolností cítí vaši podřízení zřejmě určitý tlak odpovědět rychle na e-maily, které přijdou po pracovní době. O to víc budou toto nutkání pociťovat v době plné obav. Když si v týmu nastavíte proaktivní očekávání, že by v určitém čase neměl nikdo posílat zprávy ani na ně odpovídat, pomůže to ostatním v týmu nastavit si hranice mezi prací a soukromým životem, a mohou se tak v klidu věnovat dění doma.

6. Když si stěžujete na práci partnerovi, jasně pojmenujte, co od této konverzace očekáváte.

 V dynamice partnerských vztahů je to klasika: vysypete na partnera své pracovní zoufání a pak jeho radu ignorujete nebo vás jenom rozčílí. Napětí mnohokrát vzniká právě z nevyjasněného účelu takové konverzace. Jedna strana si chce jen ulevit a druhá strana to vnímá jako prosbu o radu. Abyste zachovali zdravější dynamiku, zkuste používat postupy respektující komunikace, které doporučují odborníci na vztahy i na leadership bez rozdílů:

• Zeptejte se, jestli je vhodná doba na vypovídání. Okamžik, kdy partner vejde do dveří, nebo hned po skončení náročné porady, určitě vhodným okamžikem není.
• Odhadněte, kolik času budete potřebovat (a nepřekračujte ho).
• Dejte partnerovi najevo, co od rozhovoru očekáváte, jestli se jen potřebujete někomu vypovídat, uznat pocity nebo pomoci s řešením problému.
• Pojmenujte pracovní problém, který vás trápí. Dusná atmosféra, „kousavé“ a podrážděné reakce často zažehnou oheň a vybírají si svou daň na domácí pohodě. 

Řešení je obecně známé, i když ne úplně snadné: snažte se zlepšit situaci, která je příčinou vašeho vnitřního pnutí, ať je to sebe otravnější záležitost. Nezapomínejte, že stres poleví, i když problém zcela nevyřešíte. Zjistíte třeba, že daná osoba řeší nějakou osobní krizi nebo nemá jasno v prioritách – konkrétní informace, které uleví vaší frustraci a umožní vám zaměřit se na vhodné řešení.

 7. Vytvořte si síť lidí, se kterými můžete probírat pracovní záležitosti

Nejsnadnější je samozřejmě sdílet pracovní problémy s lidmi, se kterými jste mimo práci nejvíce v kontaktu – s přáteli a partnerem. Spolupracovníci, mentoři nebo jiné kolegové mají však zřejmě lepší předpoklady problém porozumět do všech nuancí a poradit vám, zkrátka proto, že vaše pracovní prostředí a obor znají. A když k tomu využijete lidi z pracovní sféry, ušetříte přátele a partnera – a váš volný čas může patřit nepracovním tématům.

Když oslovujete kolegy s nějakým pracovním problémem, pohlídejte si jenom, že opravdu žádáte o dobře míněnou radu, a vyslechněte si ji, aby z toho nebylo jen neproduktivní remcání.

A konečně pamatujte na to, že v časech firemní nebo ekonomické nejistoty je o to důležitější být v kontaktu s podřízenými, ptát se, jak se jim daří, a sdílet zkušenosti a strategie, aby je mohli kopírovat. Proto by se možná hodilo zanést si takovéto aktualizační pohovory s kolegy do kalendáře a na každém setkání ve dvou s podřízenými věnovat pár minut tomu, jak se vám daří s danou situací popasovat.