Všichni jsme projektoví manažeři

13. 9. 2018
Všichni jsme projektoví manažeři

Nedávno jsem si uvědomil, že ve skutečnosti nejsem viceprezident ani marketingový ředitel, ale především projektový manažer. Přimělo mě to, abych se na svou práci začal dívat jinýma očima – v kontextu projektu. Vše, co dělám a za co nesu odpovědnost, je ve své podstatě projektem.

Téměř deset let jsem se z profesionálního hlediska považoval za výkonného viceprezidenta a marketingového ředitele. Předtím jsem byl manažerem a generálním ředitelem. Takto jsem o sobě přemýšlel, protože takové byly moje formální role. Až do doby, než jsem se připravoval na rozhovor se Suzette Blakemorovou, spoluautorkou nedávno vydané knihy společnosti FranklinCovey Project Management for the Unofficial Project Manager (Řízení projektů pro neoficiální projektové manažery). Tehdy jsem si uvědomil, že ve skutečnosti nejsem ničím jiným než projektovým manažerem. To není žádná degradace, jen označení a přesný popis mé pracovní pozice.

Na video se Suzette Blakemore se můžete podívat zde.

Nejsem z toho deprimovaný, ale bylo to vystřízlivění. Přimělo mě to, abych se na svou práci začal dívat jinýma očima – v kontextu projektu. Vše, co dělám a za co nesu odpovědnost, je ve své podstatě projektem. Většinou pracuji najednou na dvaceti a více projektech, mají jiné termíny, různé dopady a míru důležitosti, a především je do nich zapojeno mnoho dalších lidí. Každý do toho vnáší svoje jedinečné zkušenosti, kariérní cíle, osobnostní črty, sebevědomí a nejistotu a představy o tom, jak by konkrétní kroky nebo procesy měly fungovat.

To je velká proměnná – nikoli proces, ale lidé. Vždyť právě lidé nesou hlavní podíl na tom, zda projekt uspěje, či nikoli. A to je specifický pohled na řízení projektů ve společnosti FranklinCovey: lidé + procesy = úspěšné řízení projektů.

Není třeba zdůrazňovat, že proces hraje zásadní roli. Je koneckonců součástí rovnice úspěchu. Nicméně můžete dát správné lidi do špatného procesu a projekt i tak dospěje do více či méně zdárného konce. Vaši lidé věnují svůj čas a nadání překonávání překážek, které jim špatný proces připravil. Když dáte a druhou stranu špatné lidi do špatného procesu (nebo i do dobrého, když na to přijde), neexistuje žádná záruka, že budou slavit úspěch. Já bych dokonce tvrdil, že je to chyba leadershipu, bez ohledu na výsledek.

Kdo jsou tedy ti „správní lidé“? Jsou sebevědomí a vyzrálí. Uvědomují si vzájemnou propojenost a vědí, jak pracovat s ostatními. Je jim vlastní mentalita hojnosti a neschraňují si pro sebe znalosti či zdroje. Věří ve své schopnosti, ale zároveň se upřímně snaží pomáhat ostatním, i když to znamená, že zásluhy sklidí druzí.

Kde tyto „správné lidi“ najdeme? Můžete si je najmout, ale jsou spíše vzácným úkazem a ani pak nemáte jistotu, že se jim bude ve vašem specifickém prostředí dařit. Jediná, zaručeně spolehlivá cesta, jak takové lidi získat, je vychovat si je a rozvíjet. To je úkolem nás lídrů: uvolňovat potenciál lidí, které vedeme, a dosahovat výsledků spolu s nimi a skrze ně. 

Nic ve vaší společnosti – hotovost, vybavení, strategie, distribuce nebo značka – nemá takovou hodnotu jako vysoce kompetentní, důvěryhodný a vzájemně sladěný tým, který naprosto přesně ví, co znamená uspět.

V tom tkví skutečná hodnota a odkaz leadershipu – v lidech. To nás nezprošťuje potřeby ovlivňovat proces. Lidé a procesy se vzájemně nevylučují. Jsou součástí stejné rovnice. Ovšem pomáhá nám to uvědomit si, že je třeba náš omezený čas a zdroje věnovat tomu nejdůležitějšímu – lidem.

Jak vedete a rozvíjíte své lidi? Jste vzorem, jdete ostatním příkladem v chování, které očekáváte i od nich? Pouštíte se do náročných diskuzí, máte odvahu otevřít těžké téma? Snažíte se sladit role svých lidí s tím, co je baví a na co mají talent? Trávíte rozvíjením zaměstnanců pro určitý úkol stejné množství nebo více času, než kolik jste věnovali přípravě procesu k vykonání daného úkolu?